Bylo 30. ledna 2014, když přišla nabídka studovat v rámci „nějakého programu“ na zahraniční univerzitě. Hluboce jsem se zamyslel, co to asi obnáší. Kontaktoval jsem proděkana pro zahraniční spolupráci, abych zjistil, co by to obnášelo a kam by se dalo vyjet. Pak přišly úvahy, zda to není krok špatným směrem a co bych asi v Cambridge dělal. Po týdnu přemýšlení jsem se podíval na reálné varianty. Zjistil jsem, co program Erasmus nabízí, které univerzity jsou do programu zapojeny. Učinil jsem nakonec volbu pro HS Regensburg. Zkoumal jsem možnosti financování, jak je řešené ubytování atd.. To vskutku nebyl žádný problém. Když jsem se začal zajímat o všechny náležitosti, bylo to vcelku jednoduché. Já jsem prakticky jen vyplnil zaslané dokumenty. Vůbec jsem si tehdy neuvědomoval, co mi to přinese. 
První opravdovou starostí byla neznalost německého jazyka. Na rychlo jsem si v únoru dopsal dvě němčiny do letního semestru - N2 a N4 od UJP - které jsem odchodil s velkými problémy. Pak přišel první kontakt s Německem, prostě jsem odjel na přípravný jazykový kurz, který nám nabídla místní univerzita, abychom se před semestrem seznámili s prostředím. Úžasné! Prázdná univerzita, jen banda studentů, kteří neumí vůbec německy, nikdy se neviděli, ale jsou na stejné lodi. Stmelující zážitek. Tato skupina držela pospolu i v dobách problémů. Přihodilo se nám, že jsme grilovali u mě na koleji a nedopatřením jsme propálili kuchyňskou linku tak, že musela být vyměněna (německou firmou, za německou cenu). Z onoho večera pochází přiložená fotografie. Velkou část ale uhradila pojistka a na zbytek jsme se všichni bezevšeho složili. Za zbytek peněz se udělala zase jiná párty. Na konci Erasmu jsme se rozjeli do celého světa, někdo domů, někdo zase do další země.
Rozhodně velmi rád na tuto celou dobu vzpomínám. A co jsem získal? Mnoho zážitků i známých. A především, všechno se to podepsalo na mé kariéře. Dnes jsem vedoucím v česko-německé společnosti a denně využívám jazykové znalosti k řešení zajímavých úkolů při výrobě elektrických rozvaděčů pro nápojový průmysl. Nic z toho by se ale nestalo bez toho skvělého rozhodnutí, které jsem učinil koncem ledna 2014.