Kdy jste ukončil studium na FEL?
Studium na FEL jsem ukončil v roce 2012 s titulem inženýr v oboru silnoproudé elektroniky.
Jaký obor jste na FEL studoval?
Jako bakalář jsem si zvolil obor Elektrotechnika a Telekomunikace a dále jsem pokračoval v navazujícím studiu oborem Průmyslová a výkonová elektronika. Obor jsem změnil, protože pro mě výkonová elektronika byla více atraktivní a v mých očích tehdy i lépe uplatnitelná v praxi.
Proč jste se rozhodl pro studium na FEL v Plzni?
Původně jsem měl v plánu studovat stejný obor na FEL v Praze, která je součástí ČVUT. Ale když jsem se dozvěděl od mých spolužáků ze střední školy, že jdou zkusit štěstí k přijímačkám i do Plzně, přidal jsem se k nim. Po přijímačkách na obou školách, kde jsem byl přijat v obou případech, jsem se rozhodl nakonec pro Plzeň. Město i fakulta se mi líbila mnohem víc. Jednalo se již o novou budovu FEL na Borech, která podle mého názoru svou vybaveností a pěkným kampusem naláká mnoho budoucích studentů, což byl i můj případ.
Jak byste ohodnotil přístup a podporu ze strany školy – vyučujících, garantů předmětů?
I přesto, že už jsem 9 let po promoci, mám jen dobré vzpomínky a zkušenosti ze školních let a pamatuji si, že lektoři byli vždy ochotní se podělit o jakékoliv zkušenosti. V případě nějaké proaktivity ze studentské strany byla možnost si domluvit individuální či kolektivní cvičení nad rámec našeho rozvrhu. Podle mě platilo obecné pravidlo pro všechny studenty, že kdo chtěl a měl zájem daný předmět zvládnout, vždy mu škola nebo vyučující vyšli vstříc.
Jak byste ohodnotil přístup a podporu ze strany školy – studijního oddělení?
Se studijním oddělením mám také jen dobré zkušenosti. Za mých studijních let náš obor měla na starost paní Königsmarková a s tou jsme vždy všechny náležitosti a podmínky pro úspěšné dostudování dokázali vyřešit, a ještě nás přitom stihla počastovat nějakou vtipnou historkou a pozitivní motivací. Takže na studijní oddělení vzpomínám rád a s úsměvem.
Jak hodnotíte kvalitu studovaných předmětů?
Obecně mohu říct, že s náplní studia a obsahem předmětů jsem byl spokojený. Samozřejmě, že prváku jsem se obával nejvíce, protože mi bylo známo, že funguje jako tzv. síto a přes hlavní předměty, což pro nás byly matematiky a fyziky, určitá část z nás neprojde.
Obsah učiva mě právě proto až tak moc nenaplňoval a byl pro mě spíše stresovým z důvodu náročnosti.
Navíc jsem z průmyslové školy nebyl na matematiku ani fyziku tak dobře připraven jako např. studenti gymnázia. Až postupem času jsem pochopil, proč jsme se učili Laplaceovu transformaci, integrály, de-rivace apod. hned na začátku studia, a jak nedílnou součástí pozdějšího studia to pro nás je. I když se dnes v profesním životě věnuji trochu jinému oboru, občas se vrátím k učivu z VŠ, když počítám základní P, I, D regulátory, programuji PLC nebo DCS apod. Tím chci říct, že obsah některých předmětů byl určitě dobře připraven a je sklouben s pozdější praxí. Koneckonců pro mě i tak málo záživný předmět jako byly Normy a předpisy v elektrotechnice i normy obecně, o které se dnes často musím opírat a vyhledávat si jejich znění.
Jak hodnotíte možnost zapojení do výzkumné činnosti v průběhu studia na FEL?
Myslím, že během svého studia bylo plno možností se podílet na výzkumných projektech. Tuto možnost jsem využil až v navazujícím studiu v souvislosti se svou diplomovou prací, kde jsem vyvíjel výkonový oddělovač budicích signálů pro IGBT/IGCT tranzistory. Během této výzkumné a vývojové činnosti jsem měl k dispozici nejen skvělé vybavení školních laboratoří, ale i technickou podporu ze strany mého vedoucího práce, a to kdykoli bylo potřeba. Častokrát jsem v laboratoři seděl do pozdních večerních hodin a testoval jsem.
Pracoval jste při studiu – stáže, zapojení do činností na fakultě, pracovní poměr mimo fakultu?
Během studia jsem se myslím jednou podílel na brigádě pro FEL, kde jsem navíjel transformátory podle zadání. Ale to bylo jen krátkodobě. Spíše jsem pracoval mimo školu pro firmu zprostředkovávající internetové připojení nebo ve stavebnictví. Ale věřím, že v dnešní době, kdy je součástí FEL i RICE, je možností a projektů pro fakultu jistě mnohem více než např. v roce 2006, kdy jsem na vysokou školu nastoupil.
Pomáhala Vám ZČU / FEL s rozvojem Vašich schopností pro budoucí kariéru – tuzemské a zahraniční stáže, jazykové kurzy apod.? Můžete uvést příklad?
Chodil jsem na více jazykových kurzů, které jsem potom velmi ocenil v práci. Chodil jsem na pokročilou angličtinu orientovanou na techniku a prezentační schopnosti a na němčinu – základní úroveň. Jazykům se věnuji i teď při zaměstnání a používám je aktivně každý den při práci v ABB.
Je něco, co vám v náplni studia s ohledem na budoucí uplatnění na trhu práce chybělo?
Asi mi chybělo více předmětů týkajících se projektového řízení a managementu obecně (principy, funkce a hierarchie velkých firem). Hodily by se i předměty zaměřené na komunikaci, jemné dovednosti (soft skills), umění se prodat apod. Toto je ale asi spíše volbou oboru a volitelných předmětů. Obor bych ale ani tak nezměnil, kdybych měl znovu příležitost vybírat. Byl pro mě skvělým vstupem do silnoproudé a průmyslové elektrotechniky, které se částečně věnuji dodnes.
Jak jste hledal zaměstnání po ukončení studia?
Převážně jsem hledal přes portál Jobs.cz. Tenkrát jsem si ještě nebyl jistý, v jakém městě vlastně chci pracovat a žít. Ideálně jsem sháněl práci částečně v zahraničí. Protože jsem během studia nestihl využít Erasmus – studium v zahraničí.
Jak dlouho Vám trvalo najít zaměstnání po ukončení studia?
Po ukončení studia v červnu 2012 jsem se zúčastnil asi dvou pracovních pohovorů. Jeden byl v Praze na pozici tester pohonných jednotek v průmyslu. Druhá pozice byla kontrolor správného zapojení kabeláže drážních vozidel. Možností práce bylo docela hodně, ale ani u jedné jsem si nebyl jistý, že je to to pravé, co od pracovního světa očekávám. Jako čerstvý absolvent jsem byl asi příliš náročný. 😊
Dopřál jsem si tedy ještě měsíc volna a nakonec jsem našel práci přes známého na univerzitě ve firmě zabývající se návrhem a realizací řídicích systémů v energetice v Operačním centru ABB v Plzni a tam pracuji dodnes.
Nastoupil jsem na hlavní pracovní poměr v září 2012. Takže mi hledání práce trvalo přibližně 2 měsíce. Musím ale přiznat, že bych práci s trochou více snahy našel téměř okamžitě po promoci.
Pracujete v regionu, odkud pocházíte?
Pracuji v jiném regionu. Pocházím z Litoměřic na severu Čech a zůstal jsem nakonec v Plzni. I když prvních 5 let v ABB jsem žil spíše v zahraničí a v Plzni jsem byl přibližně 14 dní v roce, což bylo přesně to, co jsem hledal po absolvování FEL.
Na jakou pozici jste do ABB nastoupil a jaké byly první dny ve společnosti?
Nastoupil jsem na pozici inženýra pro uvádění do provozu řídicích systémů ABB pro tepelné elektrárny. Díky této pozici jsem v prvních 5 letech v ABB procestoval takřka celý svět. Po nástupu do firmy byl můj hlavní úkol dát si do pořádku cestovní doklady a povinné očkování potřebná do Brazílii a za necelý týden už jsem seděl na palubě letadla směrem do Fortalezy. Tam mě čekala skvělá 3měsíční služební cesta, na kterou dodnes rád vzpomínám.
Pracujete v oboru, který jste studoval?
Pracuji v trochu jiném oboru. Zúročil jsem ale spoustu znalostí ze školy: např. regulace – základní regulační obvod, základy programování, funkce a řízení synchronních strojů – generátor. Spoustu znalostí jsem se samozřejmě musel ještě doučit. Vím, že například obor Elektrotechnika a energetika na FEL byl studijní náplní mé nástupní pozici mnohem blíže, ale to člověk dopředu nikdy neví, v jakém oboru jednou bude pracovat a jaká nabídka práce pro něj nakonec bude ta nejzajímavější.
Na jaké pozici pracujete nyní?
V současnosti pracuji na pozici System Team Leader. Tým, který mám na starosti čítá 10 lidí, ale stále se rozšiřuje. Zabývá se přípravou virtuálního prostředí pro instalaci řídicích systémů ABB. S tím souvisejí další činnosti jako kybernetická bezpečnost, testování nových verzí softwaru ABB, L4 – R&D – vývoj, produktová podpora – L3, Servis a neposlední řadě i digitalizace (eCloud, Qradar, Optimax apod.).
Jak vidíte ze svého pohledu práci na této pozici?
Je to práce vyžadující velkou zodpovědnost, a nejen za projekty, ale i členy týmu. Snažím se dávat pozor, aby každý dělal na úkolech jim nejbližších, tak aby je práce bavila a odpovídala cílům vytyčeným v ročních pohovorech. To vše musí jít ruku v ruce s požadavky zákazníků. Je to pro mě velká výzva plnit všechny své úkoly a očekávání druhých, nicméně mě má práce baví a naplňuje a nevadí mi sem a tam věnovat firmě i nějaký ten přesčas, přestože už mám svou rodinu. Vím, že když i já si potřebuji vzít náhle neplánované volno, je mi to umožněno.
Co je tvým hnacím motorem pro práci v ABB a jak dobíjíš baterky po pracovní době? Daří se ti skloubit práci a volnočasové aktivity?
Někdy to bylo opravdu náročné skloubit osobní život a aktivity, obzvláště v zahraničí při uvádění do provozu, kde bylo běžné pracovat i přesčas včetně víkendu. Ale jelikož např. v Africe v Angole nebylo moc co dělat uprostřed ropné rafinerie, nějak mi to moc ani nevadilo a práce mě bavila. Dnes je to úplně jinak. Jsem převážně v Plzni, mám rodinu, stavíme si vlastní bydlení a dbám na to, aby má práce byla oddělená od mého soukromého života a udržoval jsem mezi oběma určitou rovnováhu. A zatím se mi to tak i daří.[Konec obtékání textu]
Jakou máte perspektivu budoucího kariérního rozvoje?
Na ABB se mi líbí, že možnosti karierního rozvoje a růstu jsou zde téměř neomezené. Operační centrum ABB, které sídlí mimo jiné právě v Plzni, má v České republice asi 550 zaměstnanců s velkým rozsahem všech možných oborů od automatizace, projektování a uvádění do provozu el. systému a pohonů, přes vývoj softwaru až po řízení dodavatelského řetězce i projektů.
Nedávno jsem přestoupil do managementu a řízení týmu lidí, kde si zvykám na lehký odvrat od inženýringu a postupný přechod do plánování a vedení projektů, fin. rozpočtů a rozvoje celého týmu. Je to pro mě změna, ale rozhodně příjemná. Mám v plánu se osobně i se svým týmem dále rozvíjet v oblasti digitalizace a kybernetické bezpečnosti, které jsou v poslední době stále více aktuální a žádané ze strany zákazníků. Momentálně podporujeme lokální jednotky ABB v asi 15 zemích a mým cílem je tuto podporu dále rozšiřovat. Další cíle jsou pro mě zatím neznámé, ale už dnes se těším na to, kam mě má kariéra ještě dovede.
Co je podle Vás největším přínosem ze studia na FEL?
Podle mě je to hlavně schopnost a způsob uvažování, který jsem si z FEL odnesl. Asi i proto, že pro mě studium bylo poměrně náročné, naučil jsem se pouštět do náročných úkolů a nebát se požádat ostatní o radu či pomoc. V týmu se pracuje lépe než samostatně, a s pílí a snahou se dá dosáhnout velkých cílů.
Jak hodnotíte celkovou úroveň a kvalitu vzdělání získaného na ZČU/FEL?
Celkovou úroveň studia hodnotím jako velmi dobrou. Myslím, že kvalita vzdělání na FEL je v České republice firmám dobře známá, a i proto není pro čerstvé absolventy problém najít zaměstnání.
Doporučil byste FEL zájemcům o studium a proč?
Ano, doporučil, protože si myslím, že o technicky vzdělané lidi bude vždy velký zájem na trhu práce. I na základě informací od mých bývalých spolužáků vím, že převážnou část absolventů FEL čeká slibná kariéra. Navíc jsem stále ve spojení se některými bývalými spolužáky, kteří na FEL pracují dodnes a líbí se mi možnosti, které tam mají například. práce pro RICE, zajímavé projekty pro externí firmy apod.
Máte nějakou radu pro uchazeče, kteří chtějí najít práci podle svých představ?
Především bych poradil nikam nespěchat a nestresovat se tím, že člověk může zůstat nějaký ten měsíc na pracovním úřadě zatím co chodí na pohovory a hledá tu ideální práci. V každé firmě a pracovní pozici se najde nějaké pro a proti. Pro mě nebyly vždy nejdůležitější benefity a platové ohodnocení. Důležitější je vždy určitý balanc mezi platovým ohodnocením, pracovním kolektivem a náplní práce. Občas se setkávám na pohovorech s tím, že čerstvé absolventy zajímá především to kolik, v jaké firmě dostanou peněz více než co za ty peníze od nich firma očekává a jaká bude jejich náplň práce. Peníze nejsou hlavní aspekt spokojeného zaměstnání. Jsou spíše sekundární odměnou za to, že člověk dělá něco, co ho baví, je rád ve svém pracovním kolektivu, a to jde obvykle ruku v ruce s dobrými pracovními výsledky. To v neposlední řadě přináší i dobré platové ohodnocení.